Vítejte v mém digitálním archívu orienťáckých map!

Chyba na K10, v mapě vidím budovu, v terénu střechu budovy, běžím tam, ale to byla až ta velká, dole. :) Na K3 jsem nedočetl, že strom stojí ve svahu. Do poslední chvíle mi připadal jako dole u cesty, U K17 jsem se přehlédl o řádek v popisech a znovu kontroloval kód. Měl jsem pocit, že některé volby by byly lepší jinudy, ale zvažované varianty byly nakonec rovnocenné (K3, K7). Naopak mi přišlo, že často volba prostě nebyla - nejmarkantněší u K15. Závěrem bych řekl, že stavitel mě nijak nepřekvapil a nikde nenachytal a nejsložitější nakonec byla lesní část na kopci, kde mě návyky z lesních disciplín vedly k systematicky přestřeleným odhadům vzdálenosti. Musel jsem se hodně hlídat, abych nepřebehl. Pochválit ale musím organizaci. Všichni měli startovní čísla, mapy se vybíraly, popisy byly v prvním koridoru na startu. Mapy tištěné ofsetem na Pretex. To celé přispělo k slavnostnímu vyznění akce, takže Kynžvart hodnotím jako nejdůstojněji uspořádanou veteraniádu roku 2020.

Podobně jako na klasice, opět byl cíl studovat mapu a úroveň detailu čitelnou v závodě. Schválně neříkám při běhu :). Musím říct, že mnoho detailů jsem nebyl schopen využít a naopak, co jsem byl schopen přečíst, často zklamalo. Dále jen poznámky, pro případné budoucí pobavení, žádný blame. K3 - jdu kolem velíkého hutníku, projdu kolem dvojvývratu jako kráva, říkám si, že to bude jistě ten zelený křížek severně od kolečka. Vlezu do hustníku a hledám rýhu, která vede ke kontrole. Je tam rýha ve správném směru, dojdu až na konec a žádná kontrola tam není. Byla to nemapovaná paralelní rýha. K11 s důvěrou hledám výběžek paseky, který vede až k jámě s kontrolou. Výběžek tam je, jen mnohem kratší. I v tomto místě byli bloudící běžci a běžci křičící "Je za mnou!" Na K17 závod skončil. Zahájil jsem paralelní chybou, kdy jsem běžel podél nesprávného potoka a zakončil neschopností najít kupku v čistém lese. Mapa v tom místě slibovala hodně - nosík, na něm kupka, kolem plošinky, hustník a světlinka. Nic z toho jsem nenašel, a to ani průsek vedoucí z pešiny přímo ke kupce. Poslední pokus od rohu oplocenky byl korunován úspěchem - malá kupka z které nahoře vyrůstal smrk měla u sebe lampion. Plošinky jsem ani tak neviděl. Stavba se mi moc líbila a byl to pěkný běžák v průhledném lese. Klidně bych si to dal znovu. :)

Postup na K4 hodnotím jako chybu - kolem těch skal nebyl les zdaleka tak bílý, jak se mi prvně zdálo. Ty kupky by šly lépe zdola od cesty a i když mezičasy neukazují výraznou ztrátu, propadl jsem se tři místa v pořadí. Rozhozený z K4 a technické pasáže na hradě, šel jsem K8 raději přes vesnici, protože jsem se nebyl schopen vyznat v té přehršli teček a čárek kolem vesnice a nechtěl jsem někde naběhnout do plotu, který jsem nedočetl. Jinak, oběhnout vesnici horem po loukách a polích se nabízí. K10 jsem šel sedlem, což mi při nekonečném výstupu lesem přišlo jako nevýhodný postup, ale mezičasy ukazují, že to byla přijatelná volba. Naopak, získal jsem na K7, kde jsem si dal čas a zanalyzoval, které černé čárky značí srázy a které jsou pěšinky a K12, kde jsem se pevně držel skal až ke kameni dole. Závěrem vyplývá, že výsledek tohoto závodu u mě tentokrát určovala převážně fyzička.